3. Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy.
4. Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy.
7. A k tomu řekl:„Hle, jdu, abych vykonal,Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“
8. Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona,
9. a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“ Ruší prvé, aby ustanovil druhé.
21-22. Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí.
23. Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby.
24. Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům.
25. Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.
26. Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti
27. a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky.
28. Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci.
29. Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti.
30. Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“
31. Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.