4. Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství.
5. Filip, další ze sedmi zvolených pracovníků, se dostal do města Samaří a tam hlásal Krista.
6. Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů.
9. V Samaří žil také nějaký Šimon, který ze sebe dělal velkou osobnost, ale vlastně jen pletl Samařanům hlavu kouzelnými triky a magií.
12-13. Tento Šimon sledoval pozorně Filipa a zachvátila ho posvátná hrůza nad skutečnými zázraky, vykonanými Boží mocí. Vyznal víru v Krista, dal se pokřtít a skoro se od Filipa nehnul.
14. Apoštolové v Jeruzalémě se dověděli, že také Samařsko přijalo Boží zvěst, a vyslali tam Petra a Jana.
15-16. U Samařanů se zatím projevovala práce svatého Ducha tím, že se obraceli ke Kristu a byli pokřtěni. Petr a Jan se modlili, aby i samařským věřícím byla dána moc svatého Ducha.
17. Pak na ně kladli ruce a skutečně i skrze Samařany začala působit Boží moc.
18. Když Šimon viděl, co se dělo s lidmi, na které apoštolové položili ruce, přinesl jim peníze s prosbou:
19. „Dejte i mně tu moc, abych mohl pokládáním rukou udělovat Ducha svatého!“
20. Petr mu řekl: „Ty tvé peníze tě ještě přivedou do zatracení. Copak myslíš, že se takový Boží dar dá koupit?
21. Předávat Ducha ti nepřísluší a ztrácíš i to, co jsi dostal, protože chceš jednat s Bohem nečestně.
22. Uznej, že je to tak, a pros Boha, snad ti tvůj špinavý úmysl odpustí.
23. Vidím, že v tobě hlodá závist a ještě nejsi osvobozen od své hříšné minulosti.“
24. Šimon zahanbeně prosil: „Modlete se za mne, aby mne Pán nepotrestal.“
25. Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.