1. Poněvadž naše víra v Ježíše Krista má u Boha stejnou hodnotu jako nevinnost, nejsme již Bohu odcizeni.
2. Právě Kristus nám umožnil tímto způsobem dosáhnout důstojného postavení u Boha.
3. Naše výsada není však jen v této naději, nýbrž i v nesnázích. Víme přece, že když snášíme nesnáze, získáváme vytrvalost,
4. vytrvalostí dosahujeme osvědčenost a ta nás opět vede k naději.
5. A to není klamná naděje, protože Bůh nám dal svého Ducha a ten v nás probouzí lásku.
6. Mějme na paměti, že za nás Kristus umíral v době, kdy jsme si zasloužili Boží odsouzení.
7. A to je co říci, protože i za nejušlechtilejšího člověka málokdo takovou oběť podstoupí.
18-19. Shrnuto: Jako pro neposlušnost jednoho byli všichni lidé odsouzeni, tak zase poslušnost jednoho přinesla celému lidstvu odpuštění znamenající život.
20-21. Zákon ovšem přispěl k tomu, že přestupků jen přibylo. Čím větší však odpadnutí od Boha, tím většího významu nabývá jeho milost. Odpadnutí od Božího zákona přineslo člověku smrt. Bůh však nabídl člověku milost, tedy dokonalost získanou prostřednictvím Ježíše Krista, která mu opět vrací život.