3. On si však nedobyl Božího uznání tím, co dělal, ale jen tím, že Bohu důvěřoval.
7. „Jak dobře je těm,jimž Bůh odpustil jejich provinění,
8. jak šťasten je každý,komu viny nepočítáa na jeho poklesky nehledí!“
9. Nuže, platí to snad jen o židech, kteří se podrobili obřadu náboženské obřízky? O Abrahamovi jsem řekl, že byl uznán dokonalým pro svoji víru.
20-21. Abraham byl přesvědčen, že Bůh nic neslibuje naplano, a to mu stačilo, aby Boha chválil a děkoval mu.
22. A právě tuto hlubokou Abrahamovu důvěru ocenil Bůh stejně vysoko jako to nejpříkladnější dodržování požadavků zákona.
23. Toto však nebylo zaznamenáno jen kvůli Abrahamovi, ale i pro nás.
24. I nás Bůh přijme, když se na něj spolehneme. Vždyť on vzkřísil z mrtvých Ježíše,
25. který odpykal trest za naše viny a vstal z hrobu, aby nás změnil do té podoby, v níž bychom před Bohem mohli obstát.