1. Přece však má židovský národ zvláštní postavení a určité výsady. Jaké? Není jich málo!
2. Předně jim byla svěřena Boží slova.
3. A co když jim někteří neuvěřili – můžete namítnout. A já se ptám: Myslíte, že Bůh jen pro jejich nedůvěru nedostojí svému slovu?
4. Ale kdepak! Právě na tom ukáže, jak dovede být věrný i tehdy, když mu člověk nevěří. Tak to stojí i v Písmu:„Každý uzná, že čestně dodržíš to,co jsi slíbil, a jako vítěz vyjdeš z každého obvinění.“
5. Někdo však může namítnout: „Jestliže naše špatnost dává vyniknout Boží spravedlnosti, snad by nás Bůh neměl za ni trestat.“
6. Jaký smysl by potom měl Boží soud?
7. To bychom mohli rovnou nabádat ke zlu, aby se dobro vedle něj tím víc zaskvělo.
13-14. Jejich hrdlo – otevřený hrob;jazyk – nástroj lsti a podvodu;rty – schránky jedu,uštknou tě jako had.
22-23. ale teprve Kristem ji Bůh otevřel. On sám, jak odpovídá jeho povaze, rozhodl se dát novou příležitost lidem, kteří svými vinami ztratili podíl na Boží slávě: odevzdat život do všech důsledků Kristu.
25-26. Jeho krev prolitá na popravišti je pečetí smíření Boha se světem. Až dosud Bůh trest za naše viny pouze s nekonečnou trpělivostí odkládal; nyní je však vložil na Ježíše Krista, který pro ně zemřel. A tak jsou nám definitivně odpuštěny; odpuštěny všem, kdo tuto Boží nabídku smíření přijali. Tak Bůh z hříšných dělá opět bezúhonné, aniž sám cokoliv slevuje ze své spravedlnosti.