16. Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté.
17. Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo,
18. nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak!
19. Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“
20. Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.
21. Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.
22. Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.