15. a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“
16. Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“
17. Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali.
18. Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli.
19. Nepochopili je snad? ptám se dál. Už Mojžíš říkal:„Budete jednou žárlit na ty, kterými pohrdáte,a hněvat se na ně, národe nechápavý!“
20. A Izajášovými ústy říká Bůh:„Dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali,a poznat jsem se dal těm, kdo se o mne nestarali.“
21. O Izraelcích však mluví jako o lidu neposlušném a vzpurném.