3. V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.
4. Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.
5. Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
6. Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.
7. Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.
8. Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!
9. To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“
65-66. Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“
67-68. Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“ Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“