3. V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.
4. Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.
5. Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
6. Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.
7. Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.
8. Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!
9. To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“
20-21. Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“
22. To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“
23. On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou.
24. Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“
25. Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“
26. Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“
27. Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni,