Matouš 25:17-31 Slovo na Cestu (SNC)

2-4. Jenom pět z nich bylo prozíravých a vzalo si s sebou nádobky s olejem na doplnění svítilen. Ostatní dívky na to lehkomyslně zapomněly.

17. Ten, který dostal dva tisíce, také sumu zdvojnásobil.

18. Ale ten, kterému byl svěřen jeden tisíc, vykopal v zemi jámu a do ní peníze ukryl.

19. Po delší době se zaměstnavatel vrátil a chtěl, aby mu podřízení předložili účty.

20. První přinesl peníze a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět tisíc a tady máš zisk dalších pět tisíc.‘

21. Pán ho pochválil za dobrou práci a řekl mu: ‚Osvědčil ses v malém úkolu, proto ti mohu svěřit mnohem víc. A nyní tě zvu na oslavu svého návratu.‘

22. Přišel druhý a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva tisíce a odevzdávám ti čtyři.‘ –

23. ‚Velmi dobře!‘ řekl pán, ‚jsi pilný a spolehlivý. Splnil jsi malý úkol, svěřím ti větší. I tebe zvu na hostinu.‘

24. Pak skládal účty ten poslední: ‚Pane, vím, že jsi přísný a záleží ti na zisku,

25. ale já jsem měl strach, abych neprodělal, a proto jsem raději peníze zakopal a tady ti je v pořádku vracím.‘ –

26. Pán zvolal: ‚Ty lenochu! Ty ničemo! Věděl jsi, oč mi jde.

27. Měl jsi svěřené peníze uložit a vynesly by mně aspoň úrok!

28. Vezměte od něho ty peníze a dejte je prvnímu.

29. Protože tomu, kdo dobře využívá, co mu bylo svěřeno, bude ještě přidáno. Kdo se ani trochu nesnaží, přijde o všechno.

30. Toho lenocha vyžeňte ven do tmy. Zbyde mu jen pláč a pozdní lítost.‘

31. Až přijdu v královském majestátu, v doprovodu všech andělů, zasednu k soudu,

Matouš 25