11. Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
12. Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“
13. On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.
14. Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
15. Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
16. Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte?
17. Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?
18. Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.
19. Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.
20. To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
21. Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje.
22. Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“
23. Ale on na to nic neříkal.Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“
24. Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
25. Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“