27. Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“
28. Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“
29. „Když to vidíš tak,“ řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“
30. Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.
31. Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí.
32. Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil.
33. Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.)
34. Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“
35. V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit.
36. Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali.
37. Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“