5-6. a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
7. Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
45-46. Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
47. Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
48. Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera.Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
49. Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50. On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
51. Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal.Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
52. Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
53. Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54. Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
55. Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
56. Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.