21. „Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.
22-24. Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno.
25. Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“
26. Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde.
27. Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat.
28. Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas.
29. A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“
30. „Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“ uvažoval Ježíš.
31. „Je to s ním jako se seménkem hořčice.
32. To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“
33. Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení.
34. Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.