32. Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když procitli, uviděli Ježíše zářícího nebeským jasem a ty dva muže vedle něho.
33. Když se pak proroci chtěli vzdálit, řekl Petr Ježíšovi: „Jak je nám tu dobře, Pane! Co kdybychom tu postavili tři přístřešky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Elijášovi?“ Nevěděl dobře, co mluví.
34. Ještě to ani nedořekl, když je zahalil oblak. To je naplnilo bázní.
35. Z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“
36. Po tom všem zůstal na hoře Ježíš zase jen se svými učedníky. O tom, co zde učedníci prožili, zatím nikomu nevyprávěli.
37. Když příštího dne sestupovali z hory, vyšel jim naproti velký zástup lidí.
38. Z davu začal na Ježíše volat jeden muž: „Pane, prosím tě, ujmi se mého syna. Mám jen jeho.
39. Zmocňuje se ho démon, můj syn pak křičí, u úst má pěnu a je celý zkroucený. Ten záchvat trvá dlouho a nesnadno ho přechází, strašně ho to týrá.
40. Prosil jsem tvoje učedníky, aby mi syna uzdravili, ale nepodařilo se jim to.“
41. Ježíš na to řekl: „Vy ale napínáte moji trpělivost. Jak dlouho vám to bude ještě trvat než uvěříte? Přiveď sem svého syna!“
42. Než však k němu chlapec došel, padl k zemi v novém záchvatu. Ježíš démona vyhnal, chlapce uzdravil a předal ho otci.
43. Všichni byli tím jasným projevem Boží moci ohromeni.Lidé se ještě obdivovali Ježíšovu skutku, ale on se obrátil na své učedníky:
44. „Teď mne obdivují, ale uvidíte, co se mnou jednou provedou.“