Lukáš 7:11-23 Slovo na Cestu (SNC)

11. Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli.

12. V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí.

13. Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: „Neplač!“

14. Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod. „Mládenče, vstaň!“ zvolal.

15. Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna.

16. Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: „Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid.“

17. Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.

18. O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli.

19. Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: „Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!“

20-21. Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak.

22. Poslům odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království.

23. Šťasten je každý, kdo mne neodmítne.“

Lukáš 7