Lukáš 16:18-30 Slovo na Cestu (SNC)

18. Například, kdo se rozvádí se svou ženou a bere si jinou, proviňuje se proti přikázání „nezcizoložíš“; a kdo se žení s rozvedenou, také cizoloží.

19. Byl jednou jeden bohatý muž, který se nákladně oblékal a každý den u něj bylo veselo a bohatě prostřeno.

20. U vrat jeho domu sedával žebrák Lazar. Jeho tělo bylo samý vřed.

21. Aby utišil hlad, čekával na zbytky ze stolu toho boháče. Psi přibíhali a olizovali mu rány.

22. Lazar zemřel a andělé ho přenesli k Abrahamovi. Krátce nato zemřel i boháč a pohřbili ho.

23. V ohnivých mukách pozdvihl oči a uviděl v dálce Abrahama s Lazarem

24. a prosil: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať namočí alespoň špičku prstu ve vodě a svlaží mi rty, hrozně tu v tom žáru trpím.‘

25. Abraham však řekl: ‚Vzpomeň si, jak se ti vedlo na zemi. Tobě se vždycky dařilo dobře, ale na Lazara zbylo jen to nejhorší. Nyní se má dobře on, a ty trpíš.

26. Kromě toho je mezi námi taková propast, že ji nikdo nemůže překonat, i kdyby se snažil.‘

27. Boháč se ještě přimlouval: ‚Otče Abrahame, pošli ho tedy do mého rodného domu.

28. Mám pět bratrů, ať je někdo varuje, aby nedopadli jako já.‘

29. Abraham odpověděl: ‚Mají přece Bibli, ať se podle ní řídí.‘

30. Boháč však odporoval: ‚Kdepak, otče Abrahame, Písmo na ně nestačí, ale kdyby tak někdo vstal z mrtvých, to by na všechno hleděli jinak.‘

Lukáš 16