1. Jednou se Ježíš opět modlil o samotě. Když skončil, požádal ho jeden z učedníků: „Pane, nauč nás, jak se máme modlit. Jan Křtitel tomu své učedníky také učil.“
2. Ježíš mu vyhověl:„Když se modlíte, říkejte:Náš nebeský Otče,vzdáváme čest tvému svatému jménu.Ujmi se vlády,ať se děje všechno podle tvé vůlejak v nebi, tak i na zemi.
3. Dej nám chléb i dnes
4. a odpusť nám naše provinění,tak jako my odpouštíme těm, kteří nám ubližují.Chraň nás před pokušeníma vysvoboď nás z moci zlého.Amen.“
5. Dále řekl svým učedníkům: „Představte si, že někdo z vás má přítele a o půlnoci u něj zaklepe se žádostí: ‚Prosím tě, půjč mi tři chleby,
6. dostal jsem nenadálou návštěvu a nemám jí co podat k jídlu.‘
7. Přítel neotevře a nevlídně odpoví: ‚Dej mi pokoj! Nevidíš, že je zamčeno, všichni jsme v posteli a děti spí? Teď ti přece nebudu něco dávat!‘
37-38. Když Ježíš domluvil, pozval ho jeden farizej k sobě na oběd. Ježíš přišel a posadil se za stůl. Vynechal obřadné omytí rukou a to nemile překvapilo hostitele.
47-49. Běda vám! Stavíte sice pomníky prorokům, které zabili vaši otcové, ale od svých předků se nijak nelišíte. Bůh ve své prozřetelnosti věděl, že budete pronásledovat a zabíjet jeho proroky a posly.
50-51. Na hlavu této generace padne vina za prolitou krev všech Božích mužů od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc. Říkám vám, že vaše generace na sebe svolá trest.