Lukáš 11:1-5 Slovo na Cestu (SNC)

1. Jednou se Ježíš opět modlil o samotě. Když skončil, požádal ho jeden z učedníků: „Pane, nauč nás, jak se máme modlit. Jan Křtitel tomu své učedníky také učil.“

2. Ježíš mu vyhověl:„Když se modlíte, říkejte:Náš nebeský Otče,vzdáváme čest tvému svatému jménu.Ujmi se vlády,ať se děje všechno podle tvé vůlejak v nebi, tak i na zemi.

3. Dej nám chléb i dnes

4. a odpusť nám naše provinění,tak jako my odpouštíme těm, kteří nám ubližují.Chraň nás před pokušeníma vysvoboď nás z moci zlého.Amen.“

5. Dále řekl svým učedníkům: „Představte si, že někdo z vás má přítele a o půlnoci u něj zaklepe se žádostí: ‚Prosím tě, půjč mi tři chleby,

37-38. Když Ježíš domluvil, pozval ho jeden farizej k sobě na oběd. Ježíš přišel a posadil se za stůl. Vynechal obřadné omytí rukou a to nemile překvapilo hostitele.

47-49. Běda vám! Stavíte sice pomníky prorokům, které zabili vaši otcové, ale od svých předků se nijak nelišíte. Bůh ve své prozřetelnosti věděl, že budete pronásledovat a zabíjet jeho proroky a posly.

Lukáš 11