1. Cestou Ježíš potkal člověka, který byl od narození slepý.
2. „Mistře,“ ptali se Ježíše učedníci, „proč se narodil slepý? Zhřešil on, nebo jeho rodiče?“
10. „A jak to, že teď vidíš?“ ptali se ho.
11. Pověděl jim, jak se to stalo: „Nějaký Ježíš mi potřel oči blátem a řekl mi, abych se umyl v rybníku Siloe. Udělal jsem to a od té chvíle vidím.“
12. „Nevíš, kde bychom ho našli?“ ptali se zvědavě.„To nevím,“ odpověděl.
13-15. Slepec byl uzdraven v sobotu, a proto ho odvedli k farizejům a tam musel znovu vyprávět, jak se to přihodilo.
16. Některým z nich se to nelíbilo: „Ten člověk neuzdravuje z Božího pověření. Vždyť nezachovává sobotu.“Jiní ho zase bránili: „Takové zázraky přece nemůže dělat hříšný člověk.“ A už byli v sobě.
17. Znovu se tedy obrátili na uzdraveného: „Co ty si o něm myslíš?“„Určitě je to Boží posel,“ odpověděl jim.
18. Farizejové začali pochybovat o tom, že býval slepý. Zavolali si jeho rodiče
19. a zeptali se jich: „Je to váš slepý syn, který od narození neviděl?“
20-23. Rodiče odpověděli: „Je to náš syn a býval vždycky slepý. Ovšem nevíme, kdo ho uzdravil. Konečně, je už dospělý, ať vám to řekne sám.“Odpověděli vyhýbavě, protože se báli. Farizejové hrozili vyloučením z židovské obce každému, kdo by Ježíše prohlásil za Mesiáše.