5. Oni ho totiž nechápali.
6. Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv,
7. protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů.
8. Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“
44-45. Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“
46. „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“
47. „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové.
48. „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás?
49. Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“
50. Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl:
51. „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“
52. „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“
53. A s tím se rozešli.