13. Blížily se židovské velikonoční svátky, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma.
14. Na nádvoří Jeruzalémského chrámu našel směnárníky peněz, prodavače obětních býčků, ovcí a holubů.
15. Upletl si z provázků důtky a z chrámového nádvoří prodavače i s dobytkem vyhnal. Směnárníkům zpřevracel stoly a rozházel peníze.
16. „Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ volal za nimi.
17. V té chvíli si učedníci vzpomněli na starozákonní proroctví: „Stravuje mne horlivost pro Boží dům.“
18. Židé se ho hněvivě ptali: „Jak si můžeš dovolit takto jednat? Máš-li pověření od Boha, dokaž je nějakým zázrakem!“
19. „Dobře,“ odpověděl Ježíš, „zbořte tento chrám, a já ho ve třech dnech znovu postavím.“
20. „Co je to za nesmysl?“ posmívali se mu Židé. „Vždyť chrám stavěli plných čtyřicet šest let, a ty bys ho chtěl vystavět ve třech dnech?“
21. Židé Ježíšova slova nepochopili. Nemluvil totiž o chrámu, ale o svém těle.