6. Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.
7. „Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu.„Ježíše Nazaretského,“ opakovali.
8. „Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“
9. Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.
10. Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze.
11. Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“
12. V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho.
13. Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše.
14. Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.
15. Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce.
16. Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř.
17. Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“„Co tě nemá!“ ohradil se Petr.
18. Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.
19. Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“
20. „Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic.
21. Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“
22. „Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.
23. Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“