3. Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou. Kdyby to nebyla pravda, já bych vám to neřekl.
4. Znáte cíl i cestu.“
5. „Pane, nevíme, kam jdeš,“ namítl Tomáš, „jak bychom mohli znát cestu?“
6. Ježíš mu na to řekl: „Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Proto k mému Otci můžete přijít jen skrze mne.
7. Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho.“
8. „Ukaž nám Otce a budeme spokojeni,“ řekl Filip.
9. Ježíš ho pokáral: „Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?
12. V těch, kteří mi uvěří, bude moje dílo pokračovat a rozmáhat se, protože já odcházím k Otci.
15. Milujte mne a nebude vám zatěžko mne poslouchat.
16. Přimluvím se u Otce, aby vám seslal za mne Zástupce, který by s vámi navždy zůstal.
17. Bude to Boží Duch, který vás povede k pravdě. Lidem, kteří dají jen na své smysly a pocity, zůstane skryt. Vám nebude cizí, protože bude s vámi a ve vás.
18. Vrátím se k vám a nenechám vás opuštěné.
19. Zanedlouho mne svět ztratí z očí, ale vy mne budete vidět očima víry a budete mít podíl na mém životě.