Jan 12:22-39 Slovo na Cestu (SNC)

22. Filip vyrozuměl o jejich prosbě Ondřeje a společně to sdělili Ježíšovi.

23. Ježíš jim na to řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno.

24. Pšeničné zrno, které není zaseto do země, se sice zachová, ale zůstane samo a bez užitku. Zaseté zrno odumírá, aby mohlo vzklíčit a přinést hojný užitek.

25. Ten, kdo hledá jen vlastní prospěch, prohraje všechno, kdo mi však dá svůj život k dispozici, bude zachráněn pro věčnost.

26. Svěřit mi svůj život znamená následovat důsledně mého příkladu. To znamená jít cestou radosti i utrpení. Takového služebníka si i můj Otec váží.

27. Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání.

28. Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!“Vzápětí se z nebe ozval hlas: „Již jsem to učinil a ještě učiním.“

29. Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: „To k němu mluvil anděl.“

30. „Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám,“ vysvětloval Ježíš.

31. „Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena.

32-33. Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“

34. „Mluvíš o smrti?“ ozvalo se ze zástupu. „Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?“

35. Ježíš jim odpověděl: „Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu.

36. Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude.“ Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.

37. I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili

38. a tak se potvrdila slova proroka Izajáše:„Pane, kdo uvěřil našim slovům?Kdo poznal Boží moc?“

39. Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry.

Jan 12