3. Bály se o bratrův život, a tak poslaly Ježíšovi vzkaz:„Pane, tvůj milovaný přítel je vážně nemocný.“
4. Když se to Ježíš dověděl, řekl: „Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna.“
7. Teprve pak řekl svým učedníkům: „Pojďme tedy do Betanie!“
8. Ale ti namítali: „Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?“
9. „Proč se bojíte, jako by už nastávala noc,“ řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
24-26. Ježíš jí řekl: „To já přináším vzkříšení a život. Ti, kdo ve mne uvěřili, ať zemřeli nebo ještě žijí, v žádném případě nezemřou navždy. Věříš tomu, Marto?“
27. „Věřím, že jsi Boží Syn. Jsi Mesiáš, který měl přijít na svět,“ odpověděla.
28. Marta se pak vrátila domů a pošeptala své sestře: „Přišel Mistr a chce s tebou mluvit.“
29. Sotva to Marie uslyšela, vstala a spěchala k němu.
30. Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.
31. Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.
32. Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: „Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít.“
33. Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.
34. Zeptal se: „Kam jste Lazara pohřbili?“„Pojď, Pane, ukážeme ti,“ odpověděli.
35. Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.