16. Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
17. Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
18. Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,
19. a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.
20-21. Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma, ale Marta mu běžela vstříc se slovy: „Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.
22. Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu.“
23. „Neboj se,“ odpověděl jí Ježíš, „tvůj bratr bude zase žít.“