10. Na světě se mluví stovkami různých jazyků a kdo je zná, krásně se jimi dorozumí.
11. Když ale na mne mluví někdo slovy, jejichž význam neznám, zůstaneme si navzájem cizinci.
12. Vím, že usilujete o duchovní obdarování. Snažte se tedy vyniknout hlavně v tom, co pomáhá budovat církev.
13. Proto radím tomu, kdo mluví neznámým jazykem: modli se, abys uměl vyložit, co říkáš.
14. Když totiž někdo hovoří takovým jazykem, modlí se sice jeho duch, ale bez účasti rozumu.
15. Co s tím? I já se chci modlit vroucně, ale tak, abych se zároveň modlil rozumem. A když zpívám k Boží oslavě, chci ho chválit i svým rozumem.
16-17. Jak by mohl obyčejný posluchač připojit svůj souhlas k modlitbě, kdyby nerozuměl jejím slovům? I kdyby byla sebeupřímnější, nic z ní nemá.
18. Jsem vděčný Bohu, že mne tímto darem obdaroval víc, než kohokoliv z vás.
19. Přesto ve shromáždění povím raději pět srozumitelných vět než tisíce slov nesrozumitelných.
20. Bratři, nebuďte dětinští. Zlo ať je vám cizí jako nemluvňatům, ale jinak myslete jako dospělí lidé.