23. Učil jsem vás přece, co mi Kristus svěřil: v tu noc, kdy byl zrazen,
24. vzal chléb, poděkoval za něj Bohu, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás obětuje. Čiňte to na mou památku.“
25. Po večeři pak pozvedl kalich se slovy: „Hle, nová smlouva, kterou zpečetím svou krví. Ten kalich vám ji připomene, kdykoliv z něho budete pít.“
26. Jedením toho chleba a společným pitím z kalicha tedy hlásáte Kristovu smrt až do jeho příchodu.
27. To ovšem znamená, že kdo bere ten chléb nebo to víno na lehkou váhu, znevažuje tím Kristovu smrt.
28-29. Ať tedy každý nejdřív sám sebe zkoumá, než sáhne po chlebu a kalicha. Jinak na sebe přivolává odsouzení, protože pohrdá Kristovou obětí.
30. Proto je vás tolik nemocných, slabých a umírajících.
31. Nemuselo by to být, kdybychom byli sami na sebe přísnější.
32. Takto nás však musí trestat Pán, aby nás pak nemusel odsoudit s ostatním světem.
33. Proto vás prosím, bratři, abyste při takových setkáních čekali, až se sejdete všichni.
34. Kdo by nemohl vydržet hladem, ať se nají doma a nepřivolává Boží trest. Ostatní zařídím, až přijdu.