2. a všichni společně s Mojžíšem prošli mořem, v němž pohřbili svoji otrockou minulost.
3. Všem bylo duchovní potravou stejné slovo od Boha
4. a sílu čerpali všichni z téhož duchovního pramene, který je stále doprovázel – a to byl Kristus.
5. A přesto se většina z nich svým jednáním Bohu znelíbila a našla svůj hrob na poušti.
6. Nechť se nám stanou výstražným příladem.
9. Nesvádějte lidské špatnosti na Boha,
14-16. Proto, moji drazí, co nejdál od modloslužby! Mluvím s vámi jako s rozumnými lidmi. Řekněte sami: neznamená snad kalich, který si vzájemně podáváme, že nás spojuje Kristova krev? A co jiného vyznáváme při lámání chleba než to, že jsme součástí Kristovou?
17. Jako všechny ty kousky pocházejí z jednoho chleba, tak i my – ať je nás sebevíc – jsme tím jedním chlebem navzájem spojeni.
18. Podívejte se na rodilé židy: tím, že jedí maso obětované na oltáři, hlásí se i oni k Bohu, kterému ten oltář patří. A stejný význam má pro pohany zase jejich pohanský oltář.
19. Tím ovšem neříkám, že modla je snad bohem a že maso obětované modle je něco víc než obyčejné maso; samy o sobě ty věci neznamenají nic.
20. Ale tím obřadem vzývají pohané démony místo Boha, a proto nechci, abyste se něčeho takového zúčastňovali.
21. Nemůžete se přece současně hlásit k Bohu i ke zlým mocnostem.
22. Nebo jsme snad tak silní, že si nemusíme nic dělat z Božího hněvu?