1. Zatroubil pátý anděl. A uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem a byl jí dán klíč od jícnu bezedné propasti.
2. [Otevřela jícen bezedné propasti] a z toho jícnu vystoupil dým jako dým z veliké pece; dýmem z jícnu se zatmělo slunce i všechno ovzduší.
3. Z toho dýmu vyšly na zem kobylky a byla jim dána moc, jakou mají pozemští štíři.
4. A bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří na čele nemají Boží pečeť.
5. A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, nýbrž aby jim působily trýzeň po pět měsíců; jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra, když bodne člověka.
6. V oněch dnech lidé budou hledat smrt, a nenaleznou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče.
7. Vzhledem se ty kobylky podobaly koním připraveným k boji; na svých hlavách měly něco jako věnce podobné zlatu, jejich tváře byly jako tváře lidí,
8. vlasy měly jako vlasy žen a jejich zuby byly jako zuby lvů.
9. Měly hrudní pancíře jako ze železa a zvuk jejich křídel jako zvuk mnoha vozů s koňmi běžícími do boje.
10. Mají ocasy jako štíři a v nich žihadla, a v jejich ocasech je jejich moc škodit lidem po pět měsíců.
11. Nad sebou mají krále, anděla bezedné propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a řecky Apollyón.
12. První "běda" pominulo; hle, ještě dvoje "běda" přichází potom.
13. Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem jakýsi hlas ze [čtyř] rohů zlatého oltáře, který je před Bohem.
14. Ten řekl šestému andělu, který měl polnici: “Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni při veliké řece Eufratu.”
15. Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení k hodině, dni, měsíci a roku, aby zabili třetinu lidí.