1. Tu přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: “Pojď, ukážu ti soud nad tou velikou smilnicí, která sedí na mnohých vodách,
2. se kterou smilnili králové země a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.”
3. A odnesl mne v Duchu do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů.
4. Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot svého smilstva
5. a na svém čele měla napsané jméno: "Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země."
6. Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl.
7. Anděl mi řekl: “Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.
8. Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit z bezedné propasti a jít do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa v knize života, užasnou, až uvidí, že ta šelma byla a není, a opět přijde.
9. Zde je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:
10. pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.