1. Poněvadž Zákon má pouhý stín budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností, nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, nikdy učinit dokonalými ty, kdo s nimi přistupují.
2. Což by nepřestali obětovat, kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni?
3. Ale v těch obětech je každoročně připomínka hříchů,
4. neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy.