34. ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost.
35. Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů.
36. Jednou jsem přísahal při své svatosti. Což bych lhal Davidovi?
37. Jeho potomstvo tu bude navěky a jeho trůn bude přede mnou jako slunce.
38. Jako měsíc bude pevně stát navěky -- a svědek v oblacích je spolehlivý. Sela.
39. Ale tys ho odvrhl a odmítl, rozhněval ses na svého pomazaného.
40. Opustil jsi smlouvu svého otroka, jeho korunu jsi znesvětil, pohodil na zem.
41. Pobořils všechny jeho zdi, jeho pevnosti jsi proměnil v trosky.
42. Plení ho všichni, kdo procházejí kolem, je pro posměch svým sousedům.
43. Vyvýšils pravici jeho protivníků, rozradostnil jsi všechny jeho nepřátele,
44. ano otupils i ostří jeho meče a v bitvě jsi ho nepodepřel.
45. Zbavil jsi ho lesku a jeho trůn jsi svrhl na zem.
46. Zkrátil jsi dny jeho mládí a pokryl jsi ho hanbou. Sela.
47. Až dokdy, Hospodine? Budeš se pořád skrývat? Bude plát tvá zloba jako oheň?
48. Rozpomeň se na mě! Co je lidský věk? K jaké nicotě jsi stvořil všechny lidské syny?
49. Který člověk kdy žil a nespatřil smrt? Kdo zachránil svou duši z moci podsvětí? Sela.
50. Kde je tvé dřívější milosrdenství, Panovníku, které jsi odpřisáhl Davidovi ve své věrnosti?
51. Pamatuj, Panovníku, na potupu svých otroků! Nosil jsem ji ve svém klíně od všech možných národů!
52. Jak tupili tví nepřátelé, Hospodine, jak tupili kroky tvého pomazaného!
53. Požehnán buď Hospodin navěky. Amen i Amen.