20. Panovníku, až se vzbudíš, pohrdneš jejich přeludem jako snem po procitnutí.
21. Když bylo mé srdce zahořklé, když se jitřilo mé nitro,
22. byl jsem tupý a nechápavý, byl jsem před tebou jako hovádko.
23. Nicméně jsem stále u tebe. Uchopils mě za pravici,
24. povedeš mě podle svého úradku a pak mě přijmeš do slávy.
25. Koho mám na nebesích? A jsemli s tebou, nemám na zemi zalíbení.
26. Mé tělo i mé srdce chřadne. Bůh je však navěky skálou mého srdce a mým podílem.
27. Hle, kdo se ti vzdalují, zahynou; zničíš každého, kdo je ti nevěrný.
28. Co se mě týče, Boží blízkost je pro mě dobrá. Učinil jsem si útočiště v Panovníku Hospodinu, abych vyprávěl o celém tvém díle.