8. Bože, když jsi táhl před svým lidem, když jsi kráčel pustou krajinou -- Sela --
9. třásla se země a z nebes kanulo před Bohem -- tím ze Sínaje -- před Bohem, Bohem Izraele.
10. Vydatnými dešti jsi skrápěl, Bože, své dědictví; a když bylo vysíleno, tys je posiloval.
11. Tvé houfy se v něm usadily. Bože, ve své dobrotě ses postaral o chudého.
12. Panovník pronáší výrok. Zvěstuje jej veliký zástup žen.
13. Králové se svými zástupy prchali, prchali … a domácnosti si dělily kořist.
14. Což budete ležet mezi ohradami? Křídla holubice jsou pokrytá stříbrem a jejich perutě zelenkavým zlatem.
15. Když v něm Všemohoucí rozptýlil ty krále, na Salmónu sněžilo.
16. Hora Bášan je hora Boží? Hora Bášan, hora strmých štítů?
17. Hory strmých štítů, proč závistivě hledíte na horu, kterou si Bůh oblíbil, aby tam přebýval? Hospodin se tam usídlil natrvalo.
18. Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je na nich -- ve svatosti jako na Sínaji.
19. Vystoupils na výšinu, vedl jsi zajatce, přijals dary v podobě lidí, dokonce i vzpurníků. Vystoupils, abys tam přebýval, Hospodine Bože.
20. Požehnán buď Panovník, den ze dne nás nosí jako břímě; Bůh je naše spása. Sela.
21. Tento Bůh je nám Bohem, který vytrhuje. Hospodin je Pánem i končin smrti.
22. Bůh jistě srazí hlavu svých nepřátel, vlasaté temeno těm, kdo se brodí ve svých vinách.
23. Panovník praví: Vyvedu své z Bášanu, vyvedu je i z hlubin moře.