11. Dnem i nocí obcházejí po hradbách, je v něm nepravost a trápení.
12. Zkáza je uprostřed něj, z jeho ulic se nevzdalují útisk a zrada.
13. Netupí mě nepřítel; to bych snesl. Nevyvyšuje se nade mnou ten, kdo mě nenávidí; před tím bych se ukryl.
14. Ale jsi to ty, člověk jako já, můj přítel, můj známý,
15. s nímž mě pojila sladká důvěrnost! V průvodu jsme chodívali do domu Božího.
16. Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.
17. Já ale budu volat k Bohu a Hospodin mě zachrání.
18. Večer, ráno i v poledne k němu budu promlouvat, budu úpět a on mé volání vyslyší.
19. V pokoji vykoupí mou duši z bojů proti mně, přestože je jich proti mně tolik.