Žalmy 139:6-18 Ceský studijní preklad (CSP)

6. Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje! To nezvládám!

7. Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?

8. Vystoupímli na nebesa, tam jsi ty. Ustelu si v podsvětí, jsi i tam.

9. Když se vznesu na křídlech jitřenky a usadím se za koncem moře,

10. i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice se mě chopí.

11. I kdybych řekl: Jistě mě přikryje tma, i noc se kvůli mně stane světlem.

12. Ani tma před tebou není temná, noc ti svítí jako den, temnota jako světlo.

13. Vždyť tys utvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky.

14. Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví.

15. Před tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země.

16. Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich.

17. A jak vzácné jsou pro mě tvé úmysly, Bože! Jak mnoho jich je!

18. Kdybych je chtěl spočítat, je jich víc než písku! Procitnu a již jsem s tebou.

Žalmy 139