5. abych viděl dobro tvých vyvolených, abych se radoval radostí tvého národa, abych se chlubil tvým dědictvím.
6. Zhřešili jsme jako naši otcové, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně.
7. Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, nepřipomínali si tvé hojné milosrdenství, byli vzpurní při moři, při moři Rákosovém.
8. Ale on je zachránil pro své jméno, aby dal poznat svou udatnost.
9. Obořil se na Rákosové moře a vyschlo. Vedl je vodními hlubinami jako pustinou.
10. Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z ruky nepřítele.
11. Jejich protivníky přikryla voda, nezbyl z nich ani jeden.
12. I uvěřili jeho slovům, zpívali k jeho chvále.
13. Rychle však zapomněli na jeho skutky, nečekali na jeho rozhodnutí.
14. V pustině propadli chtivosti, v pusté krajině pokoušeli Boha.
15. Splnil jim tedy jejich prosby, leč postihl je úbytěmi.
16. V táboře žárlili na Mojžíše i na Árona, Hospodinova svatého.
17. Země se otevřela a pohltila Dátana a přikryla spolek Abíramův.
18. Proti jejich spolku vzplanul oheň, plamen spálil ničemy.
19. Na Chorébu udělali tele a klaněli se lité modle.
20. Zaměnili svou Slávu za zpodobení býka, který žere trávu.
21. Zapomněli na Boha, svého zachránce, který učinil v Egyptě veliké věci,
22. divy v zemi Chámově, hrůzu vzbuzující činy u Rákosového moře.
23. Řekl tedy, že je vyhladí. Ale Mojžíš, jeho vyvolený, se postavil do trhliny před ním, a tak odvrátil jeho rozlícení, aby je nezničil.
24. Pohrdli výbornou zemí, nevěřili jeho slovu,
25. reptali ve svých stanech, neuposlechli Hospodina.