22. Vzchází slunce -- stahují se a uléhají do svých doupat.
23. Člověk vychází ke svému dílu a ke své službě až do večera.
24. Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Všechna jsi je moudře učinil. Země je plná tvých tvorů.
25. Hle moře, velké a široširé -- tam se toho hýbe! Bezpočet živočichů malých i velikých.
26. Plují tam lodě -- i livjátán, kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval.
27. Ti všichni vzhlížejí k tobě, že jim dáš potravu ve svůj čas.
28. Dáváš jim, a oni si berou, otvíráš svou ruku a sytí se dobrem.
29. Když skryješ svou tvář, děsí se, když jim odejmeš ducha, hynou a navracejí se v prach.