3. Slyš! Nářek pastýřů, neboť byly zničeny jejich pastviny. Slyš! Řev mladých lvů, neboť byla zničena jordánská houština.
4. Toto praví Hospodin, můj Bůh: Pas ovce určené na zabití.
5. Ti, kdo je kupují, je zabíjejí a nenesou vinu, ti, kdo je prodávají, řeknou: Požehnaný je Hospodin, zbohatl jsem, a jejich pastýři s nimi nemají soucit.
6. Nebudu již tedy mít soucit s obyvateli země, je Hospodinův výrok. Hle, ponechám každého člověka v ruce jeho bližního a v ruce jeho krále. Ti rozbijí zemi a já nikoho z jejich ruky nevysvobodím.
7. Pásl jsem ovce určené na zabití, nejubožejší z ovcí. Vzal jsem si dvě hole. Jednu jsem nazval Laskavost, druhou jsem nazval Svornost a pásl jsem ovce.
8. Vyhladil jsem tři pastýře v jednom měsíci, byl jsem s nimi netrpělivý a také oni si protivili mě.
9. Řekl jsem: Nebudu vás pást. Ta, která má zemřít, ať zemře, a ta, která má být vyhlazena, ať je vyhlazena a ty, které zůstanou, ať sežerou maso jedna druhé.
10. Vzal jsem hůl Laskavost a zlomil jsem ji, abych zrušil svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.
11. V onen den byla zrušena a nejubožejší z ovcí, co mě pozorovaly, tak poznaly, že to je Hospodinovo slovo.
12. Řekl jsem jim: Jestliže se vám to líbí, dejte mi mzdu, jestliže nikoli, upusťte od toho. Odvážili mi mzdu třicet šekelů stříbra.
13. Hospodin mi řekl: Hoď to hrnčířovi, tu skvělou cenu, jíž mě ocenili. Vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem to v Hospodinově domě hrnčířovi.
14. Pak jsem zlomil druhou hůl, Svornost, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15. Hospodin mi dále řekl: Vezmi si ještě výstroj hloupého pastýře.
16. Neboť hle, dám v zemi povstat pastýři, který se nebude starat o hynoucí, zatoulanou nebude hledat, polámanou nebude léčit, o zdravou nebude pečovat, ale bude jíst maso z tučných a jejich paznehty strhne.