7. Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce, to je v měsíci šebatu, ve druhém roce vlády Dareia se stalo Hospodinovo slovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idova:
8. Viděl jsem v noci, hle, nějaký jezdec na rudém koni, stojí mezi myrtovím v hlubině a za ním koně rudí, plaví a bílí.
9. Zeptal jsem se: Co mají tito znamenat, můj pane? Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: Ukážu ti, co mají tito znamenat.
10. Ten muž, který stál mezi myrtovím, promluvil a řekl: To jsou ti, které Hospodin poslal, aby procházeli zemi.
11. Ti odpověděli Hospodinovu andělovi, který stál mezi myrtovím, a řekli: Prošli jsme zemí a hle, celá země si poklidně bydlí.
12. Hospodinův anděl promluvil a řekl: Hospodine zástupů, jak dlouho nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a s judskými městy, na nichž je tvé rozhořčení po sedmdesát let?
13. Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, odpověděl slova dobrá, slova útěšná.
14. Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: Volej: Toto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a pro Sijón velkou horlivostí.
15. Ale převelice se hněvám na sebejisté národy. Když jsem se trochu rozhněval, oni napomáhali ke zlu.
16. Proto takto praví Hospodin: Navrátím se do Jeruzaléma se slitováním, zbuduji v něm svůj dům, je výrok Hospodina zástupů, a nad Jeruzalémem bude natažena měřící šňůra.