27. Vyšli na pole a sbírali víno ze svých vinic, šlapali ho a uspořádali slavnost. Vstoupili do chrámu svého boha, jedli a pili a proklínali Abímeleka.
28. Tehdy řekl Gaal, syn Ebedův: Kdo je Abímelek a kdo jsou šekemští, že jim budeme sloužit? Což to není syn Jerubaalův a není Zebúl jeho dohlížitel? Služte mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč my máme sloužit jemu?
29. Kéž bych měl tento lid pod svým velením, abych Abímeleka odstranil! Abímelekovi řekl: Rozmnož svou armádu a vytáhni.
30. Když Zebúl, kníže města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova, vzplanul jeho hněv.
31. A poslal k Abímelekovi tajně posly se slovy: Hle Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři přicházejí do Šekemu. Pozor na ně! Pobuřují město proti tobě.
32. Nuže, vstaň v noci, ty i lid, který je s tebou, a nastraž v poli zálohu.
33. A časně ráno, jakmile vyjde slunce, vstaneš, vtrhneš do města a hle, on a lid, jenž je s ním, vytáhne proti tobě a ty s ním naložíš, jak se ti namane.
34. V noci tedy Abímelek a všechen lid, který byl s ním, vstal a nastražili na Šekem zálohu -- čtyři oddíly.
35. Když Gaal, syn Ebedův, vyšel a postavil se do vchodu městské brány, Abímelek a lid, který byl s ním, vstal ze zálohy.
36. Gaal ten lid spatřil a řekl Zebúlovi: Podívej se, lid sestupuje z vrcholů hor. Ale Zebúl mu odpověděl: Vidíš jen stín hor, podobný mužům.
37. Gaal však mluvil stále dál. Řekl: Hle, lid sestupuje ze středu země a jeden oddíl přichází od cesty k dubu věštců.
38. Nato mu Zebúl řekl: Kde jsou tedy tvá ústa, kterými jsi prohlásil: Kdo je Abímelek, že mu máme sloužit? Cožpak tohle není ten lid, kterým jsi kvůli němu pohrdl? Vytáhni už konečně a bojuj proti němu.