3. Když byli u Míkova domu, všimli si hlasu toho lévijského mládence. Zašli tam a zeptali se ho: Kdo tě sem přivedl? Co tady děláš? Co to tu máš?
4. Odpověděl jim: To a to se mnou Míka dojednal, najal mě a já jsem se mu stal knězem.
5. Nato mu řekli: Prosíme, doptávej se Boha, ať poznáme, zdali dopřeje úspěch naší cestě, po níž jdeme.
6. Kněz jim řekl: Jděte v pokoji. Vaše cesta, po níž půjdete, je před Hospodinem.
7. Těch pět mužů šlo, přišli do Lajiše a viděli lid, který v něm byl poklidný, bydlel v bezpečí po způsobu Sidónců a byl bezstarostný. Nikdo v zemi nepotupoval úmluvu, nezískával vlastnictví mocí. Byli daleko od Sidónců a neměli s nikým úmluvu.
8. Vrátili se ke svým bratrům do Soreje a Eštaólu. Jejich bratři se jich zeptali: Jak jste na tom?
9. Odpověděli: Vstaňte a vytáhneme proti nim, protože jsme viděli tu zemi a hle, je velmi dobrá, ale vy jste neteční. Nebuďte líní jít, vstoupit do té země a obsadit ji.
10. Až vytáhnete, přijdete k bezstarostnému lidu a země je rozlehlá na všechny strany, vždyť Bůh ji vydal do vaší ruky -- místo, kde není nouze vůbec v ničem, co bývá na zemi.
11. I vyrazilo odtamtud z danovské čeledi, ze Soreje a z Eštaólu, šest set mužů, přepásaných válečnými zbraněmi.
12. Vytáhli a utábořili se u Kirjatjearímu v Judsku. Kvůli tomu nazvali ono místo Danovský tábor a je tomu tak až do tohoto dne. Všimněte si ho za Kirjatjearímem.