1. V oněch dnech nebyl v Izraeli král. A v oněch dnech pro sebe danovský kmen hledal dědictví, aby se usídlil, protože mu až do onoho dne nepřipadlo mezi izraelskými kmeny nic do dědictví.
2. Synové Danovi tedy poslali pět mužů ze své čeledi, bojovníků ze svých končin ze Soreje a z Eštaólu, aby prozkoumali zemi a aby ji důkladně prohlédli. Řekli jim: Jděte a důkladně prohlédněte tu zemi. Přišli do efrajimského pohoří až k Míkovu domu a nocovali tam.
3. Když byli u Míkova domu, všimli si hlasu toho lévijského mládence. Zašli tam a zeptali se ho: Kdo tě sem přivedl? Co tady děláš? Co to tu máš?
4. Odpověděl jim: To a to se mnou Míka dojednal, najal mě a já jsem se mu stal knězem.
5. Nato mu řekli: Prosíme, doptávej se Boha, ať poznáme, zdali dopřeje úspěch naší cestě, po níž jdeme.
6. Kněz jim řekl: Jděte v pokoji. Vaše cesta, po níž půjdete, je před Hospodinem.
7. Těch pět mužů šlo, přišli do Lajiše a viděli lid, který v něm byl poklidný, bydlel v bezpečí po způsobu Sidónců a byl bezstarostný. Nikdo v zemi nepotupoval úmluvu, nezískával vlastnictví mocí. Byli daleko od Sidónců a neměli s nikým úmluvu.
8. Vrátili se ke svým bratrům do Soreje a Eštaólu. Jejich bratři se jich zeptali: Jak jste na tom?
9. Odpověděli: Vstaňte a vytáhneme proti nim, protože jsme viděli tu zemi a hle, je velmi dobrá, ale vy jste neteční. Nebuďte líní jít, vstoupit do té země a obsadit ji.