20. Neboť my nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.”
21. Oni jim pohrozili a propustili je, protože nenalézali nic, zač by je potrestali, a to kvůli lidu, neboť všichni oslavovali Boha za to, co se stalo.
22. Tomu člověku, na němž se toto znamení uzdravení stalo, bylo totiž už přes čtyřicet let.
23. Když byli propuštěni, přišli mezi své a oznámili, co jim řekli velekněží a starší.
24. Když to uslyšeli, jednomyslně pozdvihli hlas k Bohu a řekli: “Panovníku, ty, který jsi učinil nebe i zemi i moře a vše, co je v nich,
25. ty jsi [skrze Ducha Svatého] ústy svého služebníka, [našeho otce] Davida, řekl: "Proč zuří národy a lidé zamýšlejí marné věci?
26. Králové země se postavili a vládcové se shromáždili společně proti Pánu a proti jeho Kristu."
27. V tomto městě se opravdu sešli Herodes a Pontius Pilát spolu s národy i s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal,
28. aby učinili, co tvá ruka a [tvůj] úradek předem určily, že se má stát.
29. A nyní, Pane, pohleď na jejich hrozby a dej svým otrokům se vší smělostí mluvit tvé slovo;