2. Právě tam přinášeli nějakého muže, který byl chromý již od lůna své matky ; každý den ho kladli ke dveřím chrámu, kterým se říkalo "Krásné", aby ty, kdo vcházeli do chrámu, prosil o almužnu.
3. Když uviděl Petra a Jana, jak se chystají vejít do chrámu, prosil o almužnu.
4. Petr s Janem se na něj upřeně zadíval a řekl: “Pohleď na nás!”
5. Pozorně je sledoval a očekával, že od nich něco dostane.
6. Petr však řekl: “Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského [vstaň a] choď!”
7. Uchopil ho za pravou ruku a pozdvihl jej. Ihned se zpevnily jeho nohy a klouby.
8. Postavil se, vyskakoval a chodil. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal a chválil Boha.