2. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli.
3. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden.
4. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5. V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem.
6. A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7. [Všichni] byli ohromeni a udiveně říkali: “Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci?
8. Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?
9. Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie,
10. Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma,
11. Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.”
12. Všichni z toho byli ohromeni a zmateni a jeden druhému říkali: “Co to má znamenat?”