4. Když procházeli městy, předávali jim ustanovení, na nichž se usnesli apoštolové a starší v Jeruzalémě, aby je zachovávali.
5. A tak se sbory upevňovaly ve víře a denně početně rostly.
6. Potom prošli Frygií a galatskou krajinou, neboť Duch Svatý jim zabránil promluvit Slovo v Asii.
7. Když přišli k Mysii, pokoušeli se dostat do Bithynie, ale [Ježíšův] Duch jim to nedovolil.
8. Prošli tedy Mysii a sestoupili do Troady.
9. V noci se ukázalo Pavlovi vidění: stál před ním nějaký makedonský muž a prosil ho: “Přejdi do Makedonie a pomoz nám!”
10. Jak uviděl to vidění, hned jsme se snažili vyjít do Makedonie, protože jsme nabyli přesvědčení, že nás Bůh povolal, abychom jim zvěstovali evangelium.
11. Vypluli jsme z Troady a plavili se přímo na Samothráké, druhého dne do Neapole,
12. odtamtud do Filip, které jsou předním městem této části Makedonie a římskou kolonií. V tomto městě jsme strávili několik dní.
13. V sobotní den jsme vyšli za bránu podél řeky, kde jsme se domnívali, že je místo k modlitbě ; usedli jsme a mluvili k ženám, které se tam sešly.
14. A poslouchala nás jedna žena jménem Lydie, prodavačka purpuru z města Thyatir, která uctívala Boha. Pán jí otevřel srdce, aby věnovala pozornost tomu, co Pavel říkal.
15. Když byla pokřtěna ona i její dům, poprosila nás: “Jestliže jste mne uznali za věrnou Pánu, vejděte do mého domu a zůstaňte.” A přinutila nás.
16. Stalo se, když jsme se šli modlit, že nás potkala nějaká otrokyně, která měla věšteckého ducha a věštěním přinášela svým pánům značný zisk.
17. Ta chodila za Pavlem a za námi a křičela : “Tito lidé jsou otroci Boha Nejvyššího, kteří vám zvěstují cestu záchrany.”
18. A to dělala po mnoho dní. Pavla to rozhořčilo, obrátil se na toho ducha a řekl: “Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, abys od ní odešel!” A v tu chvíli od ní odešel.
19. Když její páni uviděli, že jim ušla naděje na zisk, chopili se Pavla a Silase a vlekli je na náměstí k představeným města.