21. a šíří zvyky, které my nesmíme přijímat ani zachovávat, protože jsme Římané.”
22. Také zástup proti nim povstal a velitelé z nich strhli šaty a poroučeli je bít holí.
23. Když jim vysázeli mnoho ran, uvrhli je do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je bezpečně hlídal.
24. Když dostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a pro jistotu jim dal nohy do klády.
25. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali.
26. Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta.
27. Když se žalářník probudil a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že vězňové uprchli.
28. Ale Pavel zvolal silným hlasem: “Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.”
29. Žalářník požádal o světlo, vtrhl dovnitř a s třesením padl před Pavla a Silase.
30. Vyvedl je ven a řekl: “Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?”
31. Oni řekli: “Uvěř v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.”
32. A promluvili Pánovo slovo k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě.
33. I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí.